Václav Jiskra

Narodil se 07.08.1881 v č.p.8, v Žinkovech. Otec Václava Jiskry byl řídícím učitelem. Václav Jiskra studoval na plzeňském gymnáziu a poté přešel na pražskou konzervatoř, k profesoru Sládkovi. Pilný student se věnoval hře na housle, varhany, heligón, lesní roh, nade vše však miloval a ovládal svůj vyvolený nástroj - kontrabas.

O prázdninách, coby konzervatorista, cvičil se svými spolužáky a místní kapelou „Kalafunda“ v dnešní obřadní síni Obecního úřadu. Kvarteto mívalo toto složení :
I. housle Vojtěch Pomahač, II. housle Václav Talich, viola Emanuel Šrámek a kontrabas Václav Jiskra.

Václav Jiskra se v době studií stal žákem J.B.Foerstra. Po ukončení konzervatoře studoval krátce ve Vídni, a po tříleté epizodě u hudby bosenského pluku v c.a.k armádě, byv již proslulý svou hrou, konkurzem získal, ve svých třiadvaceti letech, místo kontrabasisty Symfonického orchestru v americkém Pittsburghu.

Před I. světovým konfliktem začal vystupovat v USA sólově. S nadšením jej přijalo krajanské Chicago, kde jej přirovnával tisk ke „kontrabasovému Paganinimu“, či jej nazýval „Kubelíkem na kontrabas“.. Jeho hra připomínala, dle pamětníků, spíše virtuózní hru na violoncello či violu, než hru na kontrabas.

Po vzniku I.ČSR se nakrátko mistr vrátil do Čech a byl v Žinkovech slavně přivítán jeho oblíbenou písní „Když jsem vandroval muzika hrála …“. Po návratu do USA byl Václav Jiskra profesorem hry na kontrabas na Severozápadní univerzitě v Chicagu.

Po roce 1945 se již mistr do Československa nevrátil ač po tom velmi toužil. Zemřel v USA dne 16.12.1962.