VEŘEJNÁ SBÍRKA na opravu žinkovského kostela.pdf Typ: PDF dokument, Velikost: 492.29 kB
Místo, kde se nachází Čepinec, bylo osídleno v dávné minulosti, jak dokazuje střípek nalezený v roce 1936, jež nese znaky, které snad dovolují vyslovit domněnku o přítomnosti Keltů. Od 11. století zde žili Slované (rozcestí u Luhu, dříve pískovna, nález v roce 1970). Při Zlatém potoce, tekoucím do Osobov lesem Luhem, se prostírají tzv. „sejpy“, pradávná rýžoviště zlata. Podzemí obce je protkáno štolami (1921 č.p.5, č.p. 12, č.p.3). V 16. století se Čepinec zmiňuje jako osada náležející k žinkovskému panství Klenovců.
Ve farní matrice je k roku 1703 zmínka, že v panské chalupě u mlýna žil Vojtěch Šimánek, patrně myslivec. Po požáru v Žinkovech, na den sv.Víta v roce 1684 se z rozhodnutí vrchnosti povinně usadil v Čepinci Jan Černý, dosud hospodařící v Žinkovech ve dvoře „u Jílků“. V roce 1717 je panským myslivcem poddaný Píček.
Jak byl posupně osídlován Čepinec lze vysledovat z farních matrik. V č.p.13 se narodil Josef K o v á ř, jeden z popravených vůdců rumburské vzpoury (1918).
Dne 29.4.1932 vyhořel téměř celý Čepinec.