Jiří Pomahač

Dne 29. února 1904, u Kovářů, se narodil manželům Boženě a Vojtěchu Pomahačovým, syn Jiří. Dětství trávil v chalupě č.p. 94, kterou jeho rodiče nechali vystavět při cestě ze Žinkov do Radkovic v roce 1905. Po obecné škole vystudoval plzeňské gymnázium.

Po maturitě nastoupil na studia v Ústavu pro vzdělání učitelů v Plzni. Na živobytí si přivydělával hrou na housle v plzeňských orchestrech a kondicemi, kdy vyučoval hře na klavír. Po ukončení studií se přihlásil do českého pohraničí. V tzv. českých menšinách vyučoval deset let. Nejprve v Prapořišti u Všerubského průsmyku, později ve Stodě, Stříbře,Touškově, Horšovském Týně, Chotěšově a v Liticích.

Všude zakládal pěvecké sbory, či v existujících působil. V Touškově se stal spoluzakladatelem tzv. Menšinové filharmonie, pro kterou složil symfonii „České tance“. Spolupracoval v Plzni, v tzv. „DD“, spolku mladých umělců, s pražským E.F.Burianem, v počátcích provozování jazzové hudby v Čechách. Z této doby pochází jeho voice-band-revue „Odpoutaná premiéra„, provedena roku 1928 v plzeňském divadle. V roce 1933 byl učitel Pomahač přeložen na okres Praha-venkov. Zde působil v obci Odolena Voda a v Kyjích, kde založil a řídil dětský pěvecký Kyjský sbor až do roku 1939. Po přeložení do Prahy, vyučoval Jiří Pomahač na měšťanské dívčí škole a na Obchodní akademii v Karlíně. Zde, v době německé okupace, založil Karlínský dívčí sbor, který vystupoval po několikráte ve Smetanově síni Obecního domu v Praze s programem českých, moravských a slovenských národních písní. Činnost tohoto, více než stočlenného, pěveckého tělesa zastavil až vývoj po roce 1948, kdy bylo nařízeno z moci úřední, v roce 1952, jeho činnost zastavit. Svědectvím umu Karlínského sboru a jeho sbormistra jsou nahrávky nakladatelství Ultraphon.

V letech padesátých a šedesátých byl Jiří Pomahač řadovým učitelem na několika Základních osmiletých a později devítiletých školách v Praze. Na všech z nich vyučoval dějepisu, zeměpisu, českému jazyku a hudební výchově. Na všech pak působily jeho pěvecké a instrumentální soubory lidových písní ze západních Čech, zejména ze Žinkovska.

Historicky první živé vysílání České televize přenášelo koncert malých zpěváků ze ZDŠ v Jindřišské ulici, v Praze 1, pod vedením svého dirigenta, Jiřího Pomahače.
Po celou dobu své učitelské praxe se Jiří Pomahač, vedle svého otce, zabýval historií Žinkovska. Rozmnožoval Vlastivědnou sbírku Žinkovska zejména v oboru archeologie a národopisu. Dlouhodobě spolupracoval při svém bádání s Etnografickým ústavem při ČSAV. Odborné zázemí a přátele našel v Historickém muzeu Národního muzea v Praze.

Jiří Pomahač byl činný také jako skladatel a spisovatel. Z děl lze uvést : Z kraje do kraje (pro dětský sbor), Urbánek 1939, Devět chodských písní, Urbánek 1939, Malá hudební výchova, Státní nakladatelství 1940, Světla hoří – koledy, Urbánek 1940, Koledy I.a II., Plechatý 1941/1942, Zpěváčci – učebnice zpěvu, Plechatý 1942, Patnáct slovanských písní, KS, 1946, Lidové písně ze Žinkovska I. a II., SNKLH 1958, Dětský pěvecký sbor, SPN 1960, Škola hry na kytaru, UDPJF 1962, Žinkovsko zpívá a tančí …, ODO 1964, Rybářské písničky, ČSTV 1970 aj.

V rukopisech, pro obec Žinkovy, sepsal Jiří Pomahač tato díla : Z minulosti Žinkovska I.-III., 1967, Na hrátkách, 1968, Lidové písně a tance na Žinkovsku, 1968, Dětské hry, rozpočítadla a pořekladla na Žinkovsku, 1967, Výroba na Žinkovsku, 1972, Jak staří hovořili, 1975, Topograficko-historický slovník Žinkovska, 1975.

V Numismatickém sborníku vyšla v roce 1967 studie Dr.Jarmily Háskové, CSc. a Jiřího Pomahače, Nálezy mincí na Žinkovsku.

V nakladatelství Mladá fronta vyšla v roce 1975 kniha historických povídek pro děti, s názvem Zapomenutá dobrodružství. Všechny povídky jsou inspirovány nálezy a exponáty ve Vlastivědné sbírce Žinkovska.

Osvětová činnost Jiřího Pomahače vrcholila přednáškovým turné po obcích regionu v roce 1968. Svému poslání v rodném kraji se Jiří Pomahač bez ustání věnoval až do 5. října roku 1981, kdy odešel navěky.