31. 10. 1942 sňatek s Joan, rozenou White, v Chelfordu, hrabství Cheshire, Velká Británie
Vzdělání:
Obecná škola v Žinkovech, 1915 – 1921
Reálné gymnázium v Plzni, 1921 – 1922
První státní reálné gymnázium v Praze, 1922 – 1930
Škola pro důstojníky pěchoty v Klatovech, 1930 – 1931 (v hodnostech svobodník, desátník)
Vojenská akademie v Hranicích na Moravě, 1931 – 1933 (v hodnostech četař aspirant až poručík pěchoty)
Vysoká škola válečná v Praze, 1. 10. 1946 – 31. 8. 1947 (v hodnostech major až podplukovník pěchoty)
1930 35. pěší pluk v Plzni, v hodnosti vojín
1930 – 1931 Škola pro důstojníky pěchoty u 2. divize v Klatovech, v hodnostech svobodník, desátník
1931 – 1933 Vojenská akademie v Hranicích na Moravě, v hodnostech četař aspirant až podporučík pěchoty
1933 – 1935
2. Horský prapor, Dolní Kubín, velitel 2. roty, Horský pěší pluk, velitel čety, v hodnosti poručík pěchoty
1935 II. Horský pluk, 4. rota, Turčianský sv. Martin
01. 09. 1936 Strážní prapor II:, 4. hraničního pluku v Háji u Opavy v hodnosti poručíka pěchoty
1937 – 25. 12. 1938 Strážní prapor II: ženijního skupinového velitelství v Háji u Opavy do 15. 03. 1939 4. Hraniční pluk, 1. prapor, 4. rota, Vlachovo a Štítník (Slezsko), v hodnosti poručíka pěchoty
15. 03. 1939 propuštěn na dovolenou z Československé armády (pobyt střídavě v Žinkovech a v Praze)
12. 06. 1939 odchod z Michálkovice Slezsku, pěšky přes protektorátní hranici do Krakova a do Bronovicv Polsku, do sběrného místa formujícího se československého odboje
počátkem léta 1939 Odjezd polskou lodí „Chrobry“ s ostatními příslušníky čsl. Armády v Polsku do Francie do st. Germain au Laye do dalšího sběrného stanoviště budoucích čl. jednotek v zahraničí
22. 08. 1939 po nepřijetí čsl. zahraničního vojska nutný vstup do cizinecké legie, po převozu čsl. vojáků do Alžírska k 1. pluku CL, 13. pluku senegalských střelců v hodnosti poručíka, v alžírské pevnosti Sidi bel Abess
02. 09. 1939 vyhlášena mobilizace Francie
03. 09. 1939 vyhlášena válka mezi Francií a Německem – otevřena možnost účasti čsl. zahraničního vojska ve francouzských jednotkách
07. 07. 1940 po pádu Francie převoz čsl. jednotek z Francie do Velké Británie, Liverpoolu (lodí Rod el Farag)
červenec 1940 prezentován u 1. pěšího pluku I. praporu 3. roty u čsl. zahraničních jednotek ve Velké Británii v Cholmondeley v hrabství Cheshire v postavení velitele kulometné roty
25. 10. 1941 povýšen do hodnosti nadporučíka ve funkci zástupce velitele roty, výcvik jednotek probíhá v anglických obcích Leamington Spa a Lowestoft
07. 02. 1943 absolventem tankového kurzu v hodnosti nadporučíka u I. tankového praporu 1. roty čsl zahraniční jednotky v Dovecourtu
v první polovině roku 1944 absolvoval půlroční kurz velitelů těžkých tankových dílen v Bovingtonu při I. tankovém praporu čsl. jednotky ve Velké Británii
22. – 28. 1. 1945 přešel 1. tankový prapor 1. čsl. brigády spolu se 4. ukrajinským frontem přes jaslo, Gorlici, Zborov, Bardejov, Branisko a Prešov do Kežmaroku, po reorganizaci tankových jednotek se nově organizovaný III. Tankový prapor v čsl. samostatné tankové brigádě v SSSR přesunul za 14 dnů ze slovenského Kežmaroku do jižního Polska, do horního Slezska
24. – 26. 03. 1945 z Polska se po ose Zorau, Lososu, Šeroka ocitla tanková brigáda spolu se 4. ukrajinským frontem, podporovaná čsl. leteckou divizí, na 10 kmod čsl. hranice
v bojích působil v postavení velitele automatčíků v hodnosti kapitána
18. 08. 1944 odvelen do čsl. jednotky ve Velké Británii k 1. čsl. sboru v SSSR do funkce velitele samostatného motorizovaného praporu automatčíků u 1. tankové brigády v hodnosti kapitána pěchoty
Cesta na východní frontu byla s ohledem na válečnou geopolitickou situaci značně komplikovaná. Nejprve v konvoji lodí z Liverpoolu do Alexandrie v Egyptě, poté po souši do Káhiry, Haify a iráckého Bagdádu. Odtud do perského Teheránu, ze kterého vedla poslední etapa do sovětského Baku.
14. 11. 1944 přidělen k 1. československému sboru v SSSR, k 1. čsl. samostatné tankové brigádě na sovětsko – německé frontě účastníkem tažení na řece Ondavě v Karpatech, ve velitelské funkci se zúčastnil dobytí Nižního Komárníku a Bodružalu.
V bojích jednotka jím vedená přišla o všechny tanky. Stav výzbroje a posádek byl doplněn do dvou měsíců. Již kompletně dozbrojená jednotka se zúčastnila osvobození prvního města Československé republiky Stropkova na východním Slovensku.
21. 04. – 10. 05. 1945 byl účastníkem bojů a osvobození Opavy, Moravské Ostravy, kde jeho jednotka respektive jeho tanky byli prvními osvoboditeli města (30. 04. 1945), dále Bolatic na Opavě, již v hodnosti majora pěchoty a v postavení zástupce velitele čsl. brigády, ostravské a pražské operace Rudé armády. Osvobození přinesl Velkému Polomu, Čavisovu, Zábřehu (26. 04. 1945), kromě Ostravy, Fulneku a Olomouci (30. 04. 1945). Stal se účastníkem osvobozovacího tažení Poličkou, Čáslaví, Kutnou Horou až do Prahy (01. 10. 5. 1945). Pro období srpna a září 1945 vykonával funkci velitele 1. tankové brigády Československé armády v osvobozené vlasti, v hodnosti majora pěchoty.
Od září 1945 do září 1946 byl velitelem tankové brigády ve Vysokém Mýtě
Od 01. 10. 1946 do 31. 07. 1947 působil jako vojenský pedagoga vysoké škole válečné pro tanková vojska v Praze, v oboru vojenské taktiky, v hodnosti majora
Od 01. 09. 1947 do 30. 08. 1948 po převelení působil u 35. pěšího pluku na velitelství II. pěší divize v postavení přednosty 4. oddělení štábu
K 31. 08. 1948 zařazen do prahy na Vysokou školu jako profesor stolice tankového vojska, povýšen do hodnosti podplukovníka
K 01. 09. 1948 zařazen do skupiny důstojníků generálního štábu, povýšen do hodnosti plukovníka, kde setrval v zařazení do roku 1951
V roce 1951 absolventem generálského kurzu a dalších kurzů, starším profesorem tankových vojsk Vysokého učiliště v Praze
Po absolvování kurzů do 15. 12. 1952 náčelníkem vyšší školy důstojníků tankového vojska při Generálním štábu Československé armády
K 31. 12. 1952 propuštěn z Československé armády, spolu s dalšími bojovníky za svobodu vlasti v letech 1939 – 1945 bojujících mj. na západních frontách v jednotkách demokratických států
Osobní data:
Více o aplikaci