Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Setkání dětí Žinkovy - Großheringen 4. - 10. 8. 2014

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Expozice vlastivědné sbírky se nachází v přízemí budovy Úřadu městyse Žinkovy č.p. 84 na náměstí v Žinkovech.

Návštěvu pro větší skupinu nutno telefonicky objednat!

Tel.kontakt : infocentrum 371 593 205
Chcete-li navštívit Vlastivědnou sbírku Žinkovska o víkendu, volejte tel. č. 603 195 068

Nejstarší historie:
Paleolit (starší doba kamenná)

  Osídlení Žinkovska ve starší době kamenné není,stejně jako jinde na Plzeňsku a okolí, dosud doloženo. Nebyly nalezeny žádné stopy, že by se pravěký člověk dostal do pralesů a bažin, které se v našem regionu rozkládaly na konci období při ústupu diluviálního jezera z Plzeňska.


Mezolit (střední doba kamenná)

  Ani z mezolitu se na Žinkovsku nedochovaly známky osídlení. Je však jinde doloženo, že tam , kde obyvatelstvo bylo, užívalo předměty z přírodních materiálů (lyže, sítě, sáně a jiné kostěné nástroje), Žinkovský nález „brusle“, časově nezařazený, by mohl být takovým příkladem lidské zručnosti.
 

Neolit (mladší doba kamenná)

  Významným objevem z mladší doby kamenné je velké sídliště pravěkých lidí neznámého původu na Velké skále u Bzí. Dalším podobným je také sídliště u Lopaty a několik nálezů u Malešova. Nejstarší nález, svědčící o přítomnosti pravěkého člověka na Žinkovsku (4000 př.n.l.), pochází z obce Vojovice, ze sadu č.p.6. Nález se skládá ze čtyř střípků s lineárními rýhami. Svým tvarem do téhož období patří i nálezy pěstních klínů. První z nich byl nalezen v roce 1930 v Žinkovech, „Pod sady“ (1). Druhý, v roce 1965 ve skrývce půdy u Malešovského rybníčku (2). Třetí, je ze skrývky půdy v Žinkovech, pod č.p.2, u Farského potoka, v roce 1959 (3).


Eneolit (pozdní doba kamenná)

  Příchod prvních zemědělců (2000 př.n.l.) zanechal na Žinkovsku již zřetelné stopy.V západních Čechách se vyskytuje lid tzv.chamské kultury. Tento lid si staví výšinná sídliště a nálezy z nich jsou velmi podobné nálezům ve východním Bavorsku. Nálezy prokazují, že důkazy o tomto lze umístit do schematu trojúhelníka, jehož vrcholy tvoří na západě Koubova skála u Měčína, na jihu Velký kámen v Kakově u Neuraz a na severovýchodě Velká skála u Chejlavy. Ve středu tohoto tvaru se nacházejí Žinkovy se svými nálezy. Zlomky keramiky („střepy“) ze všech uvedených nalezišť jsou shodně zdobeny. Kolem roku 1700 př.n.l. pronikly na území dnešního českého státu skupiny lidu s tzv. šňůrovou keramikou (od severozápadu) a lidu s keramikou tzv. zvoncových pohárů (od jihovýchodu). Na šňůrové keramice se objevuje vlnovka. Dokladem osídlení Žinkovska v eneolitu jsou např.nálezy kamenných sekyrek (1910/ Osobovský potok- v Luhu, 1913/Radochovy- Za strážišti, 1948 a 1960/Žinkovy-Pod sady), mlatů (1959/Žinkovy-Stará lázeň), zrnotěrek (1916/Žinkovy-Farský potok), pazourků 1961/Žinkovice).

  Při stavbě mostu přes Farský potok v roce 1916. Byly nalezeny v hloubce cca 1,5 m zbytky kostí ovcí a krátkolebého býka ze shodného období. Posudek z národního muzea v Praze potvrdil věrohodnost nálezu vyhynulého zvířete (bos tauros brachyceros). 
 

Doba bronzová

  Nález ze Žinkov, při výkopu před budovou fary v roce 1910, svědčí o řemeslné dovednosti předků. Keramika je zhotovena z plavené hlíny. K nálezům nejatraktivnějším by jistě patřily dva malé bronzové náramky, které byly nalezeny v roce 1920 na Korunách při trhání buližníkových skal. Jeden z nich je údajně ve sbírce Národního muzea v Praze. Rovněž tam jsou deponovány čtyři krátké, trojúhelníkové bronzové dýky spolu s dvěma náramky. Nález byl učiněn západně od Partoltic v lese Hořetínech na Kořínkově vršku, a to v roce 1908. U Petrovic, ve vrchu Stráži byly v roce 1910 nalezeny také čtyři bronzové dýky a několik náramků. Nálezce celý „poklad“ prodal továrníku Schifansovi z Klatov. U hájovny Pozorka, v lese Štibříně, při silnici do Petrovic, byl v roce 1934 nalezen bronzový mlat, který byl z Vlastivědné sbírky Žinkovska odcizen v roce 1950. Dochovaná je pouze kresba tohoto unikátu. Sídliště z doby bronzové není na Žinkovsku doloženo. Podle vyšší míry četnosti nálezů lze se soustředěností osídlení usuzovat na prostor západně od jižní brány dvora Žinkovice. Z častých nálezů bronzů lze dovozovat pravděpodobnost způsobilosti k obchodní aktivitě tehdejších obyvatel Žinkovska.


Doba železná

  Nálezy keramiky tohoto období na Žinkovsku se objevují v místech, kde tzv. „sejpy“ svědčí o rýžování zlata. Sedmnáct hald („sejpů“) nalezneme dnes v lese Luhu při odbočce na Osobovy ze silnice na Klatovy. Též jsou přítomny jihovýchodně od Radkovic ve směru polohy tří rybníčků u Osobov. Keltské sídliště – oppidum – na Žinkovsku dosud nalezeno není. Vliv nejznámnějšího keltského sídliště, Stradonického oppida (Stradonice u Berouna), je však zřejmý z nalezených zlomků keramiky na Žinkovsku, které jsou shodné s keramikou stradonickou. Povrch střepů má svislé rýhování hřebenem, na některých nádobách jsou lesklé linie provedené tuhou, křižující se čáry, kosočtverce, ryté poloobloučky a také vlnovky. V roce 1936 byl při výstavbě nových domků po vyhoření obce Čepince nalezen střep nesoucí brázdění hřebenem s poloobloučky. Na Obrově hradišti u Žinkov byly v roce 1932 nalezeny při rovnání valů pro cestu na severovýchodní straně vrchu dvě „soupravy“ (5+3) bronzových kruhů spolu s bronzovým „plechem“.

  V Žinkovech, na Loučkách, dříve u obecní studánky byly při skrývce půdy v roce 1919 nalezeny zlomky nádob z hlíny se silnou příměsí tuhy, s jemným kosočtverečným geometrickým dekorem. Na zahradě č.p.89, v Žinkovech byly při výkopech nalezeny dva žlutavé střípky, typické pro kulturu laténskou. Jeden z nich je okrajem nádoby s jistým reliéfem. Při regulaci Farského potoka pod mostem v Žinkovech byl v roce 1962 po bagrování nalezen střípek stradonického typu a bronzová spona, odcizená z Vlastivědné sbírky Žinkovska v roce 1964. O nálezu bronzového růžku z Petrovic se nedochoval jiný údaj než název obce. Nálezci Jan Blažek a Zdeněk Šilhavý nalezli v šedesátých letech část bronzové ozdoby na trati Sct. Venceslaus v Žinkovech.


Doba římského císařství

  Kolem 1.stol.n.l. datujeme období římského císařství. V dnešním českém prostoru nastává úpadek keltské civilizace, zejména pod tlakem Germánů, kteří se střetávají s římskými legiemi za vlády Marca Aurelia. Keramika doby římského císařství se vyznačuje typickou horní výdutí nádob vázovitých tvarů, které bývají zdobeny ozubeným kolečkem a reliéfy. Tato keramika byla do našeho prostředí přenášena z Porýní a Gálie. Rozklad římského impéria, resp. pád jeho západní části (roku 476 n.l.), zakončuje toto období. Svědectvím z této doby jsou kupecké cesty v linii dnešních Klatov, Žinkov a Nepomuku, s následným rozštěpením jednak ve směru toku Úslavy ke Starému Plzenci, jednak k Dobříši, Knínu, Zbraslavi a Praze. Jiná kupecká cesta je vyznačována liníí – Přeštice, Jindřín, Horčice a Žinkovice. V obou směrech byly nalezeny římské mince. U žinkovického dvora, poblíž studánky v louce, byl nalezen při skrývce půdy, v roce 1929, bronzový kahánek a malý bronzový dvoukřídlý orel.

  Důkazem přítomnosti Slovanů v dnešních Žinkovech je nález ze střední doby hradištní stavba kravína 1963, nálezci Jan Blažek, Zdeněk Šilhavý). Jde o několik střípků tzv.pražského typu a zbytek ohniště. Do doby mladohradištní lze datovat řadové pohřebiště u Radochov. Objev byl učiněn v roce 1912, při stavbě silnice do Vojovic. Nálezy byly odeslány panem Adolfem Šléglem, takto významným regionálním badatelem té doby, do klatovského muzea. Východně od žinkovického dvora (proti parcele Na Mlýnku) byly nalezeny při sondě geologického průzkumu v roce 1965 malé zlomky keramiky, pocházející z 10.století. V Partolticích, v roce 1913, na zahradě tehdejší usedlosti u Sedláků byla při kopání jam pro stromy nalezena nádobka s popelem a kůstkami. Nález z konce doby mladohradištní byl předán rovněž do klatovského muzea.

(podklady k tomuto oproti originálu zkrácenému textu poskytl JUDr. Jiří Pomahač)